|
|
Potřeby učitelů na ZŠ v různých životních etapách jejich profesní dráhy
Hanušová, Veronika ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Kaplánek, Michal (oponent)
HANUŠOVÁ, Veronika. Potřeby učitelů na ZŠ v různých životních etapách jejich profesní dráhy. Praha 2023. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta. Anotace Diplomová práce Potřeby učitelů na ZŠ v různých životních etapách jejich profesní dráhy se zabývá tématem lidských potřeb u učitelů na vybrané základní škole v Praze. Motivací pro diplomovou práci se stalo nejen mé působení na základní škole, kde se s učiteli setkávám již řadu let a vnímám jejich různé životní situace a změny, ale i studium předmětu hermeneutiky v rámci studia Komunitní krizové a pastorační práce - diakonika. Teoretická část práce se věnuje pojetí lidské potřeby, konkrétněji jsou zde specifikovány vyšší lidské potřeby, které vycházejí z teorie lidských potřeb Abrahama Harolda Maslowa. Je zde vymezena potřeba smyslu dle teorie Viktora Frankla a spirituální potřeby, které jsou představeny v náhledu různých autorů. Hlavním cílem diplomové práce bylo porozumět potřebám učitelů na základní škole v různých životních etapách jejich profesní dráhy a porovnat, jak se liší potřeby jednotlivých skupin učitelů nacházejících se v různých životních situacích. Proto jsou v teoretické části přiblíženy i životní etapy člověka, do kterých spadají dotazované skupiny respondentů. Dále je přiblížena profese učitele, její...
|
|
|
Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů
RACEK, Otakar
Ve své práci se zabývám tématem spirituálních potřeb hospitalizovaných pacientů. Výzkum byl zpracován za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s devíti informanty, kteří mají určitý vztah ke spiritualitě. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jaké spirituální potřeby mají hospitalizovaní pacienti, dále porovnat naplňování spirituálních potřeb u religiózních a nereligiózních pacientů, a také zjistit, zda pandemie onemocněním Covid-19 ovlivnila spirituální potřeby pacientů a možnosti jejich naplňování. V teoretické části je kladen důraz na nezastupitelnost spirituality v holistickém pojetí péče o pacienta. Dále jsou vysvětleny odborné pojmy, aby bylo možné se v problematice lépe zorientovat. Poté je teoretická část práce orientována na spirituální péči poskytovanou kaplany či zdravotníky - jakým způsobem mohou poskytovat duchovní podporu nemocným lidem. V práci je také věnován prostor historickému kontextu spirituální péče. V závěru teoretické části práce popisuji etapy duchovního rozvoje. V praktické části práce provádím analýzu rozhovorů s kaplany, zdravotními sestrami a pacienty v oblasti spirituálních potřeb na zadané výzkumné otázky. Všímám si, nakolik jsou kaplani, sestry a pacienti obeznámeni s oblastí naplňování spirituálních potřeb. Tato práce může posloužit ve výuce jako ilustrativní příklad spirituálních potřeb pacientů. Může také pomoci zdravotnickým pracovníkům k indikování duchovní péče. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, jaké mají pacienti spirituální potřeby, zda jsou rozdílné v závislosti na jejich religiozitě a také že onemocnění Covid-19 způsobilo zvýšený zájem o naplnění spirituálních potřeb pacientů.
|
|
|
Duchovní péče o seniory v Diakonii v kontextu koronavirové pandemie
MALÍŠKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce je zaměřena na téma duchovní péče o seniory v době koronavirové pandemie. Práce je teoreticky zaměřena s cílem popsat a zjistit význam spirituality v oblasti sociální práce. V mé práci popisuji dostupné poznatky týkající se seniorů a pandemie covidu 19, jak tato pandemie poznamenala a ovlivnila život seniorů. Dále je práce zaměřena na problematiku stáří a stárnutí a vliv duchovní péče o seniory v době této pandemie.
|
|
|
Uspokojování spirituálních potřeb pacientů ve zdravotnických zařízeních
MIKEŠOVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce nese název "Uspokojování spirituálních potřeb pacientů ve zdravotnických zařízeních". V teoretické části této práce se zabývám potřebami, jejich rozdělením, definicí a také potřebami nemocného člověka. V další části teorie jsem se soustředila přímo na spirituální potřeby a roli sestry a dalších pracovníků při uspokojování těchto potřeb. Dále je zmíněno nejčastější náboženství ve světě a náboženství u nás v České republice. V bakalářské práci byl stanoven hlavní cíl práce, a to zjistit, jaké mají pacienti možnosti v uspokojování spirituálních potřeb ve zdravotnických zařízeních. K tomuto cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky, VO1: Jakým způsobem se uspokojují spirituální potřeby pacientů v daném zdravotnickém zařízení? a VO2: Do jaké míry pacienti využívají možností pro uspokojení spirituálních potřeb? Pro splnění tohoto cíle jsem využila kvalitativní šetření prováděné formou polostrukturovaných rozhovorů s vedoucími pracovníky z různých zdravotnických zařízení. V rámci tohoto výzkumu bylo uskutečněno sedm rozhovorů s vedoucími pracovníky. Výzkumné šetření ukázalo, jaký mají vedoucí pracovníci různých zdravotnických zařízení pohled na spirituální potřeby a také, jak je dokáží definovat. Uspokojování spirituálních potřeb je hodně běžné v hospicových zařízeních. V ostatních zařízeních se se spirituálními potřebami setkávají méně nebo skoro vůbec. Pacienti, kteří vyžadují spirituální péči, mohou v první řadě využít zdravotnického personálu. Zdravotnický personál je poté schopný zprostředkovat kněze, faráře nebo v neposlední řadě nemocničního kaplana. Výstupem této bakalářské práce je odborný článek, který pomůže zdravotnickému personálu, pacientům nebo studentům zdravotnických oborů blíže se seznámit se spirituálními potřebami a jejich možnostmi v uspokojování.
|
|
|
Spirituální potřeby pacientů, očima sester na odděleních dlouhodobé a následné péče
JEHLÍKOVÁ, Aneta
Teoretická část této bakalářské práce se zaměřuje především na témata týkající se spirituálních potřeb a spirituální péče. První podkapitola se zabývá holistickým konceptem a potřebami nemocných. Je zde popsáno, co je to potřeba a primární charakteristika jednotlivých základních potřeb. Druhá podkapitola je orientována především na spirituální péči, ale také jsou zde zmíněny termíny, které jsou s ní úzce spjaty jako například pastorační péče a nemocniční kaplan. V zapomnění nepřišla ani minulost spirituální péče, která sahá až do daleké historie. Poslední podkapitola se věnuje oddělením následné a dlouhodobé péče, kde jsou tyto pojmy rozděleny a vysvětleny. Nachází se zde informace, co přesně zahrnuje péče sester na tomto oddělení. Výzkumná část se zpočátku věnuje Výzkumnému cíli, který je definovaný: "Zjistit, jak sestry na odděleních následné a dlouhodobé péče vnímají pojem spirituální (duchovní) potřeby, zda a jaké spirituální potřeby rozeznávají a jak na ně reagují. Zjistit celkovou úroveň a organizaci duchovní péče na daném oddělení." Vzhledem ke stanovení cíle jsme pro svoji bakalářskou práci vybrali kvalitativní výzkum a jako techniku sběru dat jsme vybrali polostrukturovaný rozhovor, který probíhal individuální formou. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry mají základní povědomí o spirituální péči a spirituálních potřebách, ale v jejich vědomostech jsou určité mezery. Například řada sester se domnívá, že spirituální péče slouží pouze věřícím pacientům. Dále bylo zjištěno, že sestry umí dobře reagovat na spirituální potřeby pacienta a shodují se v postupu jejich naplnění. Práce nabízí komplexní pohled na spirituální péči očima sester. Výstupem práce je informační materiál pro zdravotní sestry a pacienty.
|
|
| |
|
|
Poimenická služba vážně nemocným a umírajícím. Přínos logoterapie poimenice
Martelliová, Lenka ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem zpracovala téma poimeniky v péči o vážně nemocné a umírající v biblickém a odborném kontextu péče o ně, s ohledem na tradici CČSH, do níž je zasazeno pojetí duchovní péče a téma svátostí. Popsala jsem spirituální potřeby nemocných a umírajících, prostředky v péči o nemocné a umírající, kterými jsou rozhovor, modlitba, osobnost doprovázejícího a svátosti. S ohledem na cílovou skupinu tématu mé diplomové práce, jsem se zabývala psychoterapeutickým směrem logoterapie. Kontextem jejího vzniku a autorem, samotnou metodou a významem pojmu, pojetím hodnot u V. E. Frankla, tématem svobody a odpovědnosti, tragickou triádou a technikami této psychoterapeutické školy. V závěru jsem zmínila přínos logoterapie v pastorační péči o nemocné a umírající. Z mé práce vyplývá význam poimeniky i logoterapie ve službě nemocným a umírajícím. Logoterapie umožňuje nemocnému hlouběji uchopit svůj vlastní příběh. Stejně tak může sloužit i doprovázejícímu, v jeho službě, životě i pochopení nemocných i umírajících, k nimž přichází. Logoterapie je také nástrojem pomoci těm, jejichž život neprovází praktikovaná víra v Boha. Umožňuje však, skrze hledání smyslu, nemocnému přiblížit prostor víry a nabídnout mu pohled na svou situaci i z tohoto úhlu. Logoterapie a poimenika se ve službě nemocným a umírajícím mohou vzájemně...
|
|
|
Spiritualita v ošetřovatelství
Rybová, Jarmila ; Bratová, Andrea (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Východiska: Kladný postoj k poskytování spirituálních potřeb vede ke kvalitnější péči a k vnitřní připravenosti sester naplnit spirituální potřeby pacientů. Samotné zajištění a akceptování spirituálních potřeb pacientům, jejich příbuzným a kolegům vede k větší kvalitě, spokojenosti, komplexnímu a holistickému poskytování ošetřovatelské péče. Cíle: Cílem vlastního setření bylo mapování spirituality v ošetřovatelství. Posouzení potřeby víry, přesvědčení a významu. Zjištění důležitosti spirituality / přesvědčení v procesu uzdravování. Ověření vlivu komunity, nebo společenství jako podpory pro sestry a významu poskytnutých informací o spiritualitě od nemocných při poskytování zdravotní péče. Soubor a metody: Vlastní šetření spirituality v ošetřovatelství prostřednictvím standardizovaného dotazníku FICA. Výběr respondentů byl záměrný. Vlastní šetření bylo realizované ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Celkem bylo rozdáno 150 papírových dotazníků. Správně vyplněných a akceptovatelných papírových dotazníku bylo 59, on- line formou bylo sesbíráno dotazníků 18. V souboru bylo 77 sester, z toho bylo 90,91 % žen (n = 70) a 9,01 % mužů (n = 7). Průměrný věk byl M = 41,54 let. Průměrný počet roků praxe byl M = 18,7 let. Aplikovaný dotazník FICA tvořilo 21 otázek k tomu byly připojeny 4 otázky zaměřené na...
|
|
|
Spirituální dimenze v současném pojetí sociální práce se seniory
HRUBEŠOVÁ, Ilona
Diplomová práce se zabývá spirituální dimenzí člověka, spirituálními potřebami z pohledu legislativy a sociální práce v pobytových zařízeních pro seniory. V úvodní části práce je vymezeno pojetí lidské osoby, sociální práce a sociální služby, její principy a hodnoty. Dále se práce věnuje charakteristice stáří a potřebami ve stáří Klíčovou kapitolou je spiritualita v sociální práci. Další důležitou kapitolou diplomové práce je kapitola s názvem koncept duchovní péče v rezidenčních zařízeních, která přináší současný pohled na práci se spirituálními potřebami v sociálních službách. Další část práce se zabývá koncepty péče o seniory. Závěrečná kapitola přináší shrnutí a opatření do praxe ohledně spirituality a spirituálních potřeb v rámci sociální práce a legislativy.
|
|
|
Význam pečovatelské služby pro seniora žijícího v domácím prostředí
ŠLEJHAROVÁ, Marta
Tato bakalářská práce se věnuje významu pečovatelské služby pro seniory, kteří žijí v domácím prostředí. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou uspokojovány potřeby seniorů v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby a poukázat na rozdíl ve vnímání potřeb seniorů. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje stáří, a to konkrétně demografii stárnutí, definici stáří, věkovému členění stáří a změnám ve stáří. Druhá kapitola teoretické části se věnuje potřebám člověka a jejich klasifikaci. Jsou zde popsány potřeby biologické, psychické, sociální a spirituální. Třetí kapitola se zabývá vztahem seniorů a jejich rodiny. Dělí se na tři podkapitoly: rodina seniora a její funkce, pomoc a péče o seniory v domácím prostředí a výhody a nevýhody spojené s domácí péčí o seniory. Čtvrtá kapitola se věnuje službě pro seniora a pečovatelské službě. Výzkumná část se zabývá významem pečovatelské služby pro seniory, kteří žijí v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka byla: Jak jsou uspokojovány potřeby seniorů v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Hlavní výzkumná otázka byla rozdělena do čtyř dílčích výzkumných otázek: Jak jsou naplňovány biologické potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány psychologické potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány sociální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány spirituální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Pro zjištění potřebných informací byl proveden kvalitativní výzkum za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen pěti informanty, kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a poté samotný výzkum.Poslední výzkumná otázka: "Jak jsou naplňovány spirituální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby", byla vyhodnocena tak, že spirituální potřeby informantů se sníženou pohyblivostí nejsou dostatečně naplňovány. I přes vůli a snahu pracovníků pečovatelské služby toto není možné, ať už vzhledem k pracovní náplni pečovatelek či k jejich vzdělání. Duchovní nestíhají pokrýt veškeré potřeby seniorů. Objevují se případy, kdy senioři zdůrazňují úplnou absenci duchovní služby. Často jsou případy, kdy by senioři uvítali více duchovní služby. Závěrem lze tedy říci, že pečovatelská služba má pro seniory největší význam v naplňování biologických potřeb, a že dostatečně naplňuje i jejich psychologické a sociální potřeby. Spirituální potřeby seniorů se sníženou pohyblivostí nejsou, dle výzkumu, naplňovány.
|
host ::
RSS.